Ásatrú

Ásatrú je jedním z původních náboženství předkřesťanské Evropy. Bylo vlastní germánským kmenům, které se pohybovaly od Islandu po Rusko a od Skandinávie po Středozemí a dnes jsou tak jejich potomci rozeseti po celém světě. Slovo Ásatrú pochází ze staroseverštiny a znamená “ti kteří jsou oddáni bohům”. Ásatrú ctí posvátné síly – bohy a bohyně, vlastní předky a rodinu či kmen. Některými z jeho charakteristických rysů jsou:

  • Svět je dobrý. Prosperita je dobrá. Život je dobrý a měli bychom jej žít s radostí a entuziasmem. Máme svobodu utvářet naše životy do míry kterou nám povoluje vlastní dovednost, odvaha a síla. Není žádné předurčení, fatalismus, žádné hranice vnucované nějakým externím božstvem.
  • Nepotřebujeme spásu. Vše co potřebujeme je svoboda čelit svému osudu s odvahou a ctí.
  • Jsme spojeni se všemi našimi předky. Jsou naší částí. My budeme na oplátku součástí našich potomků.
  • Také jsme spojeni se všemi žijícími příbuznými – s našimi rodinami a každým mužem a ženou pocházejícím z kmenů Evropy. Ti jsou naší “širší rodinou”.
  • Jsme spojeni s přírodou a podléháme jejím zákonům. Posvátné síly se často projevují v kráse a síle Přírody.
  • Věříme že morálka nezávisí na přikázáních, ale spíše vyvstává z důstojnosti a cti šlechetných mužů a žen.
  • Nebojíme se posvátných sil ani se nepovažujeme za jejich otroky. Naopak, sdílíme přátelství a společenství s bohy. Posvátné síly nás povzbuzují k růstu a pokroku na vyšší úrovně.
  • Ctíme posvátné síly pod jmény, které jim dali naši germánští či severští předkové.
  • Praktikujeme Ásatrú uctíváním střídajících se ročních období, předků, bohů a nás samých – v každodenním životě.

(Převzato ze stránek Asatru Folk Assembly)