Freyja (Frowe)

Freyja je v současnosti zřejmě nejoblíbenější i nejznámější bohyní. Kvůli silné sexualitě jejího kultu bylo mnoho informací o ní ztraceno. Dokonce už před kristianizací Islandu mohlo být psaní milostné poezie, které je patronkou, považováno za důvod k vyloučení ze společnosti. Freyja a Frey jsou dvojčata, děti Njörda a jeho sestry (její jméno není známé z žádného staroseverského zdroje).

Na rozdíl od domácké a konzervativní úlohy Frigg reprezentuje Freyja sílu ženskosti v oblasti přírody a magie. Je divokou bohyní a často byla kárána za svou sexualitu a frivolnost. V dnešní době bývá tendence vidět Freyju jako čistě sexuální postavu, objekt mužské fantazie. Nicméně staroseverské zdroje velmi jasně popisují, že to je ona, kdo si vybírá své druhy. Ačkoli bohové nabídli Freyjinu ruku nejméně dvakrát, pokaždé je rázně odmítla. Jednou se za ni dokonce musel Thór přestrojit, aby získal zpět své kladivo. Podle jiného příběhu vyměnila čtyři noci s trpaslíky za náhrdelník, který vyrobili.

Na rozdíl od Freyje Freyja nevystupuje příliš často jako bohyně míru. Nejprve se objevuje jako Gullveig, „Opojení zlatem“, která roznítila spory mezi Ásy. Třikrát ji spálili a ona se třikrát vrátila, aby vyučovala a praktikovala magii pod jménem Heidhr („Slavná“). První válka – válka mezi Ásy a Vany – byla vedena zřejmě o ni nebo alespoň kvůli ní. Od té doby sídlí v Ásgardu, ale nezdá se, že by tam byla stejně jako Njörd a Frey vydána jako rukojmí.

Freyja byla nejčastěji uctívána svobodnými dívkami, rozvedenými ženami a vdovami (nicméně ne pannami, ty se obraceli spíše k Gefjön). Občas ji uctívali a přinášeli oběti i muži. Freyja je asociována s plodností, ačkoli její primární aspekt je čistě erotické potěšení bez reproduktivní stránky. Mnohem více než s plodností pole je ale spojena s bohatstvím. Slzy, které uroní na zem, se promění ve zlato, zatímco ty co uroní do moře se změní v jantar. Její dcery se jmenují Hnoss a Gersemi (obojí znamená „Poklad“).

Freyjiným symbolem je jantarový náhrdelník Brisingamen, posvátnými zvířaty jejího kultu jsou prase, sokol, kočka a malí lesní ptáčci, zejména vlaštovka a kukačka. Motýlům se často říkalo „Freyjiny slepice“ a jméno beruška (v angličtině ladybird či ladybug) s ní může tyto brouky také spojovat. Freyja jezdí na kanci jménem Hildsvíni („Válečná svině“), kterého pro ni vytvořili trpaslíci Dáin a Nabbi.