Runy v praxi nakladatelství Fontána

runy-v-praxi

Nakladatelství Fontána v srpnu vydalo knihu Futhark Edreda Thorssona pod názvem Runy v praxi v překladu Veroniky Glogarové. Na první pohled výborná zpráva, po podrobnějším prozkoumání nepříjemné zklamání. Paní překladatelka má v této problematice zjevně mizivé znalosti a překladu tím velice ubližuje. Na mnoha místech lze najít zcestné překlady, na jiných zase úplně vynechané části vět, se kterými si zřejmě nevěděla rady. Vydání citelně chybí jakákoli odborná korektura a troufnu si označit práci překladatelky i nakladatelství za přinejmenším amatérské.

Neměl jsem v úmyslu se ke knize nijak vyjadřovat, nicméně paní Glogarová mi nedala jinou možnost. Kniha obsahuje úryvky eddických básní a tvrdí, že překlad pochází z těchto stránek, tedy jinými slovy že jsem je přeložil já. Zde je ale výslovně uvedeno, že ukázky pochází z překladu Eddy Ladislava Hegera z roku 1962. Paní překladatelka se měla v prvé řadě zeptat jestli s citacemi vůbec souhlasím, načež by se dozvěděla jak to s překladem opravdu je, když už si tedy nedala tu práci stránky pročíst pořádně. Ani nemluvě o tom, že řádná citace takhle vypadat nemá a kdyby měla paní Glogarová alespoň základní přehled o problematice o které kniha pojednává, tak by jí muselo být jasné odkud překlad pochází. Tímto se tedy zcela vyhrazuji proti jakémukoli spojování s touto knihou.

Situace je tím horší, že jde o zcela zásadní práci v oboru. Thorsson byl v roce 1984 první, kdo dal esoterní runologii vědecký základ. Svou práci staví na historických, lingvistických a kulturně komparativních faktech, na nichž teprve představuje vlastní gnózi. Každý další autor už mohl toto jen dále rozšiřovat, pokud se vůbec zatěžoval nějakými objektivními poznatky. Mnoho dostupných knih o runách je bohužel jen shrnutím osobní gnóze autora, která přestává dávat širšímu publiku smysl. Je tedy více než politováníhodné, že první konktakt s prací Edreda Thorssona českých čtenářů, kteří nemají možnost přečíst si originál, bude právě prostřednictvím této knihy. A je jasné, že zásadní nedostatky překladu poškodí zejména práci samotného autora.